Vysazení skupiny se uskutečnilo v noci ze 13. na 14. září 1944. Pilotům se nepodařilo najít hlavní orientační cíl – Lysou horu, a tak parašutisté seskočili v prostoru Nytrová-Kotly. Během seskoku došlo k vzpříčení radiostanice v otvoru v letadle, v důsledku čehož se skupina hned v počátku rozdělila a jejích šest členů (kpt. Josef Otisk, rtn. Josef Bierský, rtn. Josef Černota, rtn. Vladimír Řezníček, rtn. Karel Svoboda, čet. Robert Matula) se již nikdy nesešlo.
Už o pět dní později byl totiž dopaden rotný Karel Svoboda (ten Svoboda, který až do svého zranění tvořil spolu s Josefem Gabčíkem původní Anthropoid). Gestapo jej marně zkoušelo přinutit ke spolupráci. Nakonec skončil v koncentračním táboře Flossenburg, kde se dočkal konce války.
Ostatní výsadkáři se po několika dnech sešli na náhradním stanovišti u osady Mečová a počátkem října navázali spolupráci s 1. čs. partyzánským oddílem, jemuž velel poručík I. čs. armádního sboru v SSSR Ján Ušiak a kapitán rudé armády Dajan Bajanovič Murzin.
Jediný padlý člen výsadku Wolfram – rotný Josef Bierský – však nezahynul v boji s nepřítelem. Byl zezadu zákeřně zavražděn recidivistou a konfidentem v řadách partyzánů Stanislavem Kotačkou. Ten jej při cestě na schůzku se zástupcem odbojové skupiny Rada tří, která se měla uskutečnit na Smrku, zastřelil šesti ranami a oloupil jej o finance, jež měly být na schůzce předány.
Dnes je v místech, kde se parašutisté pohybovali, naučná stezka. Od památníku partyzánů blízko parkoviště na Morávce vede ke Kolářově chatě na Slavíči. Tam i zpátky měří 23,5 km.
A koho nezajímá Wolfram, může si cestou prohlížet třeba naučnou stezku věnovanou pramenům Morávky. I ta stojí za přečtení.