Hostka se objevuje v příručce skrze ofocenou pozvánku na jakousi akci. Zbytek viz má citace. Je to v kapitole příkladů k inspiraci. Vice tam o tom myslím není.
Našel jsem teď na netu, že to slovo údajně vytvořili brněnští Nesehnutí.

Nevím proč se máte za málo dobrého i když z diskuse vím, že jste náročnější než jsem si myslel. Jinak Vás chápu tak, že skrze autora jazyk žije.

Je-li hostka jazykově zcela správná, proč není v těch Pravidlech? Nebo autorky jen říkají, že takové slovo by se vytvořit dalo? Je takový problém, notabene pro lingvistku, vyjádřit se v tomto ohledu přesně? – Říkal jsem, že nevěřím v intervence do jazyka, a já upřímně řečeno moc nevěřím ani na lingvistky; takovou se může prohlásit kdekdo. Pro mne je lingvistou ten, kdo k jazyku přistupuje, aby mu sloužil a ho vykládal. Ne ten, kdo ho míní účelově měnit. A taky bych rád zopakoval, že je něco jiného do jazyka sahat a věčně mu upravovat kulicha a nadávat mu, že se dost nesnaží, a něco jiného je prostě pěkně psát a tím pěkným psaním udržovat jazyk v takové kráse, že si pak i někdo mladší řekne: Hergot, tohle by stálo za to umět!

I tak málo dobrý autor, jako jsem třeba já, je tisíckrát cennější než jakkoli erudovaný lingvista, který přichází jen proto, aby nám vysvětlil, v čem jsme se až dosud mýlili.

Pořád nechápu, proč jsou nezávazné návrhy feministek, nad kterými se dá diskutovat a jež lze posuzovat, hodné autorova počinu.

Nesmál jsem se, jsem suchar, ale je mi teď to dokundění daleko milejší.

EU raději nechme stranou.

Do mne zatím žádný feminismus klackem nebil, takže nevím. Mé sympatie k Vám mne trochu zdržují říci, že Vaše argumentace v tomto mi připomíná postoj typu, že znásilněná žena si to vlastně vykoledovala sama.
Já osobně si myslím, že zášť vůči feminismu je spíš projevem toho, že se v důsledku dotýká sebepojetí každého z nás. Třeba to, které mi předával můj otec, není s feminismem úplně v souladu.

Myslím hned v prvním příspěvku jsem citoval ty hostky. A klel nad nimi. To je dokundění jazyka, jak zákon káže. – Legrační je, že ten termín mám z nějakého expozé o té brožuře, a autor toho expozé (myslím to byl chlap) tvrdil, že hostka je reálně existující slovo – jenže já ho v Pravidlech, pravda, jen v těch internetových, nenašel. A takhle se ony / oni chystají kundit dál: vezmou celou lexiku a budou ji kovat podle genderové spravedlnosti.

Já nevěřím na intervence do jazyka. Naučil jsem se s / z někdy v šesté sedmé třídě základky a dodnes neberu v potaz kundily, kteří vymysleli unifikaci pro lidi, jimž je šestá sedmá třída nad jejich schopnosti. Nebráním jazyk proti novému; jenže to nové musí jazyk sám potřebovat a přijmout. Jako třeba teď to dokundění.

Budete se smát: tomu slovu nás, Ivana D. a mě, naučila chápavá a hodná Olga Č. někdy před rokem, když jsme u nich byli na Ivanově přednášce. – Rok čekalo, a jak se teď hodí!

Přidržme se termínu, který teď zavedl pan Matoušek. – Ano, zatím nikdo způsobem, o němž je tu řeč, jazyk nedokundil. Zatím. Ale chtěl by a dovolává se práva to učinit, nota bene manipulativně nám podsouvá souhlas s tím; nota optime zaklíná se u toho vedoucí úlohou a tř. hlediskem – nebo požehnáním eurokomise? teď přesně nevím, ale rozdíl v tom nevidím.

A pokud jde o stavidla atd.: není to tak, že si o projevy zášti feminismus koleduje, aby se měl proti čemu vymezit? Pro ten případ mu rád vyhovím.

Snad znáte vtip, který se kdysi vykládal o Bushovi: jde Bush lesem s klackem v ruce a vidí sršní hnízdo. „Jsou strašně nebezpeční, měli bychom je vyhubit – nevěříte?“ – a zašťourá klackem v hnízdě. Sršni vylítnou a zasypou ho žihadly. – „Vidíte? Říkal jsem to!“

Podobně si počíná feminismus. – Trochu přeháním, ale ne až tak moc.

Zda mi všichni porozuměli, si nejsem jist. Minimálně Vám jsem nedokázal sdělit, že paní Parente-Čapková nemůže být z diskuse diskvalifikována, když tu žádná diskuze není. Zde se počínaje autorem ventilují předsudky. I Vy raději spekulujete o motivaci autorek či ideálu té paní. Přitom to jediné, co se po mém soudu zatím přihodilo, není dokundění jazyka, nýbrž spuštění stavidel zášti vůči feminismu.

Neberte proto prosím své texty, které mám rád, jako rukojmí hypotetické otázky na kterou odpovědět neumím a nechci.

Pane Nimrale, a jestli autor diskusi odmítá, tak co vám na tom vadí? Vy jste svůj názor řekl, mohl říct, všichni vám porozuměli. Víme, co si o věci myslíte. Těžko ale dosáhnete toho, abyste nás taky přesvědčil, a jste-li rozumný, ani po tom nebudete prahnout.

Vtipnost autorova mi připadá násilná, má tam chyby, nepočetl jsem si. Na druhou stranu to, jak já k věci tady přistupuju, může být paní Parente fakt u zadku, když jejím ideálem je pravděpodobně nějaké genderově vyvážené ptydepe, v němž je místo jen na komunikaci typu: Mám hlad / Nažer se. – Já už jsem tady tyhle věci vysvětloval mockrát, nebudu do toho znovu zabředat.

Nemůžu říct, že autorky brožury nakonec nejsou vedeny čestnými a bohulibými úmysly. Nicméně výsledkem jejich snah bude těžce dokunděný jazyk, náhradou za tu dokunděnost nebude nic. Zkuste si představit moje texty, máte je rád, zprasené něčím podobným. Budete je mít rád i pak?