Měl jsem totiž možnost strávit jeden den se čtveřicí lidí, kteří část svého života prožili mimo naši planetu. V rámci ASE XII. Planetary Congress Prague 2009, neboli mezinárodního setkání pozemšťanů, kteří navštívili oběžnou dráhu Země, se v Praze setkali astronauti (americké označení) s kosmonauty (ruské označení) a tchaikonauty (euroamerické označení vesmírných Číňanů, s nímž ovšem Číňané nesouhlasí a tvrdí, že jim przníme jazyk… Oni sami se nazývají jü-chang-jüan, tedy účastníci kosmického letu). A ve středu měli tzv. Community Day, kdy se rozjeli po celé naší republice.
Doprovázel jsem kvarteto astronautů z USA, Kanady, Německa a Malajsie při jejich celodenním programu v Astronomickém ústavu Akademie věd v Ondřejově. A celý den se skutečně vydařil. Nejen, že krásně svítilo a hřálo sluníčko, ale lidé, kteří se přišli na astronauty podívat a „pobesedovat" s nimi, dorazili skutečně dobrovolně, a to včetně žáků a studentů škol.
A tak jsem měl možnost podívat se nejen na to, jak Bonnie J. Dunbar, Chris Hadfield, Reinhold Ewald a Sheikh Muszaphar zasazují na náměstí v Ondřejově lípu, ale i vyslechnout spoustu zajímavých osobních příběhů, o nichž se v literatuře běžně nedočtete. Nebo jste snad věděli, že na vesmírné stanici Mir hořelo? Že jeden ze Sojuzů při přistání spíše padal a posádka měla z pekla štěstí, že přežila?
Každopádně, i když se občas v řeči narazilo na vzpomínky na události, které mohly skončit tragicky, bylo oněch deset hodin se čtveřicí milých, příjemných a vtipných lidí oproti současnému dění na tuzemské politické scéně opravdovým balzámem na nervy.
