První pražskou zastávkou Josefa Gabčíka a Jana Kubiše byl byt v ulici Na Břehu 15, kde žil Jaroslav Piskáček, náčelník vysočanského sokola. Spolu s Jaroslavem byli popraveni i jeho žena Antonie, syn Miroslav a také tchýně Marie Hrušková.
V Koněvově ulici (tehdy ovšem Brněnské), v čísle 1685/110 bydlel spolupracovník Zelenky-Hajského a garážmistr v garážích v Biskupcově ulici Josef Janeček s manželkou Annou. Josef Janeček upravil parašutistům jízdní kola, na nichž pak prchali z místa atentátu.
V nenápadné vilce v ulici Pod Viktorkou 4 žil cvičitel karlínského Sokola František Hejl. Vila patřila k ústředním střediskům odbojové činnosti. Spolu s Františkem Hejlem byla popravena i jeho manželka Milada.
Bohuslav Strnad, náčelník libeňského Sokola, žil v Pivovarnické ulici 15. Za aktivní pomoc parašutistům ale i dalším pronásledovaným osobám byl zastřelen spolu se svojí ženou Marií.
Osud má občas skutečně chuť provádět absurdní kousky. Zcela náhodně prchá několik okamžiků po atentátu Josef Gabčík v zádech s Heydrichovým řidičem Kleinem Gabčíkovou ulicí (tehdy Na Kolínské). Právě zde v čísle 4 ale žije Ludmila Ryšavá-Sonnevendová, dcera Jana Sonnevenda a rovněž aktivní pomocnice podzemního hnutí. Spolu s manželem Josefem jsou zatčeni 28. 6. a o čtyři měsíce později končí svůj život v Mauthausenu.
Nejkrajnější okno v Letenské ulici, č. 2 patřilo přízemnímu bytu, kde bydlely Ludmila Soukupová-Kovárníková a její sestra Marie Kovárníková. Právě zde byly předávány ty nejdůležitější zprávy o pohybu zastupujícího protektora. Ludmila byla zatčena ihned po akci v Resslově ulici 18. 6., Marie o týden později 25. 6.
V rohovém domě v Čiklově ulici 1237/17 (od roku 1940 do roku 1945 Hemina) bydlel Václav Alois Čikl, duchovní správce chrámu Cyrila a Metoděje. On sám byl popraven v Kobylisích již 4. 9. 1942, v Mauthausenu skončil život jeho manželky Marie.
V domě ve Viktorinově ulici, v čísle 4 byla 21. 6. 1942 zatčena jedna z mnoha dobrovolných sester Československého červeného kříže, přítelkyně a spolupracovnice manželů Bautzových Miloslava Dubová-Čermáková. Její jméno i jméno manžela Karla připomíná pamětní deska na domě v Lumírově ulici, kde bydleli Bautzovi.
Na Pankráci 52 ukrývala Anna Malinová-Komárková Josefa Gabčíka. Byl to jeho poslední úkryt před odchodem do krypty kostela v Resslově ulici. I Anna Malinová fungovala jako doprovod parašutistů při jejich pochůzkách Prahou. Byla zatčena 23. 6. Dům byl později zbořen a na jeho místě vyrostl současný panelák.
V rámci „lékařských vyšetření" se v ordinaci MUDr. Karla Svěráka odehrávaly v Ječné ulici 507/6 konspirativní schůzky. MUDr. Svěrák byl gestapem zatčen 7. července 1942 pozdě večer po návratu ze služební cesty. Již předtím byla zadržena jeho dcera Iris. O sedmnáct dní později byla zatčena manželka Marie a byt byl zapečetěn. Čtrnáctiletý syn Karel, který náhodou nebyl doma, se uchýlil k babičce, ale 2. srpna byl též zatčen. 29.9.1942 se konalo přelíčení před stanným soudem, při němž byli odsouzeni k trestu smrti. Podle úmrtních listů byla Iris popravena v 11 hodin 44 minut, Marie v 11 hodin 44 minut, Karel ve 14 hodin a MUDr. Svěrák ve 14 hodin 2 minuty.
Známá herečka Anna Letenská, provdaná Čalounová, ukrývala spolu s manželem Vladislavem Čalounem ve svém bytě v Soukenické 196/11 manželku MUDr. Břetislava Lyčky Františku. Ani popularita nedokázala Annu Letenskou ochránit před popravou. Zahynula v Mauthausenu 24. 10. 1942, její muž tamtéž 26. 1. 1943.
Dnešní Lannova ulice byla až do roku 1948 Švehlovo nábřeží. Zde v čísle 1235 žil ředitel nemocenské pojišťovny Alexandr Miniv. I díky jeho pomoci získali parašutisté falešné dokumenty s vymyšlenými chorobami, a mohli se tak pohybovat po území Prahy i protektorátu. Pomoc ocenili nacisté trestem smrti pro něj i jeho ženu Marii.
Dočasným útočištěm pro Josefa Valčíka se stal byt na Černokostelecké 899, v němž žila přítelkyně Vlastimila Moravce a zároveň i jeho spolužačka z karlínské obchodní akademie Věra Löblová. Valčík zde zřejmě pobýval několik dní před květnovým atentátem. Spolu s Věrou Löblovou byli popraveni její matka Irena a bratr Miloslav.
V luxusním domě na Újezdě 16 měla soukromou ordinaci oční lékařka MUDr. Milada Frantová-Reimová, která ošetřila Janu Kubišovi poraněné oko. Splnění Hippokratovy přísahy jí vyneslo kulku do týla v Mauthausenu 24. 10. 1942.
Prostřednictvím Jana Sonnevenda se do podzemní práce zapojila Helena Mühlmanová-Navrátilová. Odpoledne 29.6. ji v jejím bytě v Přemyslovské ulici 1914/21 zatklo gestapo.
Na Smíchově v Drtinově ulici 343/18 žila Anna Šrámková se svým mužem Leopoldem, bývalým děkanem ČVUT. Byla členkou dobrovolných sester Československého červeného kříže a přítelkyní Marie Moravcové. Manželé se podíleli jak na shánění ubytování pro parašutisty, tak i na zajišťování dalších potřebných služeb. Po obléhání kostelní krypty, šla Anna Šrámková 18. 6. 1942 večer zjistit situaci do Biskupcovy ulice k Marii Moravcové. Byla zde však zatčena gestapem.
Další pomocníci, z nichž někteří zůstali i díky statečnosti výše uvedených lidí gestapem neodhaleni, žili v Plzni, Pardubicích, Nehvizdech, Lázních Bělohrad a mnoha a mnoha místech tehdejšího protektorátu.
I když od atentátu uplynulo takřka sedm desetiletí, neměli bychom ani na jedno z těchto jmen zapomenout.