Nechci být přílišným pesimistou, ale nerad bych, aby se opakovala situace, ke které došlo po nenadálém úmrtí Lubomíra Voleníka, tehdejšího předsedy Nejvyššího kontrolního úřadu v roce 2003.
Přestože byl původně poslancem za ODS, dokázal se Lubomír Voleník, který funkci šéfa NKÚ zastával od roku 1993, oprostit od politických tlaků a svěřený úřad vykonával nestranně. Nevzpomínám si, že by za dobu jeho „kontrolování“ kdokoliv přišel s nějakým obviněním. Ať už z tunelování, zneužívání funkce, nadržování některé ze stran.
Lubomíra Voleníka si vážili i političtí odpůrci.
Po jeho smrti se křeslo nejvyššího kontrolora stalo předmětem bohapustých politických čachrů. Ty do čela NKÚ vynesly představitele KDU-ČSL. A situace se rapidně změnila.
Františka Dohnala kritizují nejen politici, ale i podřízení či veřejnost nikoliv za to, že někomu šlápl na kuří oko, ale proto, že plýtval penězi, k soukromým účelům využíval několik služebních vozidel, nechal si platit nájem luxusního předraženého bytu či garáže…ale také neumožnil audit na svém úřadu…
Dnes čelí několika trestním oznámením. Policie jej již obvinila z trestného činu porušování povinnosti při správě cizího majetku.
A teď se smrtí Otakara Motejla uvolnilo podobné křeslo.
Jako první přispěchali oranžoví a nabídli svého kandidáta. Nejlepší by podle nich prý byl bývalý ministr vnitra a poslanec František Bublan, který jako nestraník vede kandidátku ČSSD na Vysočině. „Je to kněz a nesmírně spravedlivý člověk,“ řekl Vítězslav Jandák, jeho jihočeský lídrovský kolega.
„Ať sociální demokraté zapomenou, že to bude politická funkce,“ kontroval Přemysl Sobotka, předseda Senátu.
Druzí v pořadí se ozvali Zelení. Těm by se jako nejvyšší ochránce práv líbil předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg.
Médii prosvištělo i jméno soudkyně Nejvyššího soudu Elišky Wagnerové.
Na zvolení nového ombudsmana mají senátoři, kteří jej navrhují, a poslanci, kteří jej volí, šedesát dní. Jasno by tak mělo být počátkem července.
Jenže jsme v Česku.
Obávám se, že ombudsman dopadne podobně jako kontrolor.