Ostatně není to jeho první názorový veletoč. Nenávist ke straně, jejímž byl na počátku devadesátých let tři roky členem, tedy ODS, je z hejtmanova vyjadřování a chování naprosto patrná. Připomíná to chování zhrzené milenky nebo poraženého semifinalisty, který neunesl fakt, že si o nejvyšší medaili nezahraje…
Komunisté tedy nejsou podle něj ohrožením demokracie. Vždyť přece vždy mluví pravdu a dodržují slovo. Jsou to takoví Janové Husové či aspoň Mirkové Dušínové. Koneckonců pár příkladů, které to potvrzují, by tu už bylo. V roce 1946 Klement Gottwald, který měl pod čepicí, tvrdil, že znárodňování nebude, kolektivizace nebude, o sedm let později ušaté torpédo prohlašovalo, že řeči o měnové reformě jsou jen výmyslem západních buržoustů a imperiálistů…
Myslí-li slova o neškodnosti komunistů pro demokracii hejtman upřímně (tohle slovo mají sociální demokraté rádi; zvláště je proslavil koloťuk Standa), zřejmě neumí číst. Bolševické prohlášení k 17. listopadu hovoří za vše a není je nutné nijak komentovat.
Umí-li hejtman číst, a přesto se nad rudochy tetelí blahem, pak se nabízí jen možnost, že má s komunisty mnoho společného. Vždyť to svým absolutistickým stylem vlády předvádí takřka dennodenně.
Třeba v případě dětského domova v Pyšelích.