Reklama
 
Blog | Pavel Šmejkal

Deset hodin s astronauty

Lídři dvou nejsilnějších politických stran se vzájemně posílají buď do daleka, či na píseček, dočasný premiér uvažuje o částečné obměně vlády, volební průzkumy ukazují, že komunisté možná přijdou o svoji dlouhodobou bronzovou příčku a lidovci by se měli začít víc modlit... Mně to bylo ve středu všechno úplně jedno.

Měl jsem totiž možnost strávit jeden den se čtveřicí lidí, kteří část svého života prožili mimo naši planetu. V rámci ASE XII. Planetary Congress Prague 2009, neboli mezinárodního setkání pozemšťanů, kteří navštívili oběžnou dráhu Země, se v Praze setkali astronauti (americké označení) s kosmonauty (ruské označení) a tchaikonauty (euroamerické označení vesmírných Číňanů, s nímž ovšem Číňané nesouhlasí a tvrdí, že jim przníme jazyk… Oni sami se nazývají jü-chang-jüan, tedy účastníci kosmického letu). A ve středu měli tzv. Community Day, kdy se rozjeli po celé naší republice.

Doprovázel jsem kvarteto astronautů z USA, Kanady, Německa a Malajsie při jejich celodenním programu v Astronomickém ústavu Akademie věd v Ondřejově. A celý den se skutečně vydařil. Nejen, že krásně svítilo a hřálo sluníčko, ale lidé, kteří se přišli na astronauty podívat a „pobesedovat" s nimi, dorazili skutečně dobrovolně, a to včetně žáků a studentů škol.

A tak jsem měl možnost podívat se nejen na to, jak Bonnie J. Dunbar, Chris Hadfield, Reinhold Ewald a Sheikh Muszaphar zasazují na náměstí v Ondřejově lípu, ale i vyslechnout spoustu zajímavých osobních příběhů, o nichž se v literatuře běžně nedočtete. Nebo jste snad věděli, že na vesmírné stanici Mir hořelo? Že jeden ze Sojuzů při přistání spíše padal a posádka měla z pekla štěstí, že přežila?

Reklama

Každopádně, i když se občas v řeči narazilo na vzpomínky na události, které mohly skončit tragicky, bylo oněch deset hodin se čtveřicí milých, příjemných a vtipných lidí oproti současnému dění na tuzemské politické scéně opravdovým balzámem na nervy.

 IMG_8829.jpg IMG_8939.jpg    

             IMG_8837.jpg