Reklama
 
Blog | Pavel Šmejkal

Padla facka, padla…

 Ministr financí České republiky profackoval dle svých slov jakéhosi pobudu, který jej urážel. Prý jej uštědřením několika pohlavků či facek vychovával. Byť si myslím, že občas může uštědřená facka zafungovat spolehlivěji a rychleji než dvouhodinová přednáška o vzájemné toleranci, mám pocit, že v tomto případě ta facka padla naprosto vedle.

„Když neshody řeší násilím ministr, proč bych je tak nemohl řešit i já?“, může si od této chvíle říci takřka každý. Může-li fackou vyřešit spor člověk vzdělaný, inteligentní a navíc i veřejně činný, čím bude své spory řešit skutečný trouba, který inteligence příliš nepobral?

Pokud si chtěl Miroslav Kalousek vyřešit spor „jako chlap s chlapem“, neměl se pak svým činem veřejně chlubit. Poperou-li se domácí s přespolními v Horní Dolní, také se o tom mimo hranice své vísky nešíří.

Zarážející na tom všem nejvíc je, tedy aspoň podle toho, jak média a vlastně i sám Miroslav Kalousek incident popisují, že nešlo o přímý fyzický útok, který by ministr musel akutně odvracet. Nešlo o nutnou obranu. Ministerské vozidlo zastavilo, pan ministr, který v tu chvíli zřejmě viděl rudě, vystoupil a teprve poté „uštědřil pobudovi“ ony políčky.

Reklama

Ovšem možná ministr financí pocítil touhu stát se aspoň na chvíli ochráncem veřejného pořádku a blaha. Třeba v dětství četl Vinnetoua a chtěl se trošičku přiblížit Old Shatterhandovi…

Že tím v očích mnoha primitivů posunul hranici přijatelných obranných prostředků směrem ke středověku, asi nedomyslel.